Tyto palase nelze z hlediska tabulky I spolehlive a jednoznane casove rozlisit, proto jsou rozdeleny a predstaveny podle typu a materialu kose. Jsou zde zarazeny vsechny ty-py, které je mozno povazovat za poddustojnické, tzn. s rukojetí zakoncenou hlavicí ve tva- ru lví hlavy nebo pripadne jinou výzdobou kose. Lví hlavy se velmi lisí, od zcela primi- tivnich, teré patrí ztejme k tem nejstarsím, az po naprosto dokonalé. I kdyz, jak jiz bylo vyse receno, mize provedení hlav záviset také na vyspelosti a moznostech vrobce. Lze ocekávat, ze v lokalitách poblíz Vidne panovaly jiné, lepsi vrobní moznosti nez napr. na východnich hranicich monarchie, treba v dnesním Rumunsku nebo Ukrajine. Palase z tohoto období je velmi obtízné rozlisit na kyrysnické nebo dragounské. Existu- jí názory, ze kyrysnické palase mely prevázne pochvy s více objímkami a volnými krou≥- ky, zatímco dragounské pouze s háckem na závesník. Vetsina dochovaných palasu je ale dnes stejne bez pochev. Co se tyce cepelí, jejich variabilita je mohem vets, nez uvádí Dolleczek (lit. 2). Zrejme z spornich divod zustalo u regimenti v pouziti jeste mozstvi starsich dvojsených cepelís oboustrannym ruzne umísteným stredovým vybrusem. Za zmínku také stojí zárez nebo ozub, ktery se u nekterých palas z tohoto období na- chází na hrbetní strane cepele, asi 3 cm od hrotu. Jeho význam bývá vysvetlován ruzne, casto snahou o vetsí zanení protivníka. Nejprostsi vysvetlení ale zrejme bude, ze se jed- ná o hácek, ktery slouzil k vyzvednuti spadlých predmetu ze zeme, napr. dýmky, aniz by jezdec musel slézat s kone. Vetsina palasu, které mely drevenou pochvu potazenou kuzí s mosaznými nebo zelez- nými doplnky, se dochovala bez nich. Palasové pochvy z pruni poloviny 18. století jsou nesmírne vzácné. Originály v dobrém puvodním stavu jsou cennejsí nezli samotné pala- se. Proto je také v prunich kapitolách popsáno a zobrazeno pochev pomerne málo.